Fortifikace Jindřichova Hradce ve 14. století

28. ledna 2008 v 16:21 | Pavel Macků |  Jindřichův Hradec
První písemná zmínka o stojících hradbách pochází až z roku 1389 (první psané privilegium Jindřicha III. z Hradce městu). Ovšem nepřímé narážky ukazují na jejich výstavbu nejpozději v první polovině 14. století (stavba v několika etapách navazuje na starší opevnění hradu a jednoduchého opevnění městského jádra). Stavba pravděpodobně probíhá za vlády Oldřicha III. z Hradce (1312-1349), kdy se formuje urbanistická zástavba města (Jirásko (?), 103; Týž 1993a, 10-11; Týž 1993b, 66).
Jako vedoucího stavitele fortifikace uvádí František Teplý Oldřicha Pluha, lokátora a rychtáře (mylně uváděného jako prvního) ve službách pánů z Hradce (Teplý 1927, 89, 99).
Právě tento autor nám podává o fortifikaci nejvíce informací, bohužel neuvádí prameny z nichž čerpal. I přesto budeme v následujícím článku z jeho práce vycházet, neboť zažil ještě starou zástavbu města (Teplý 1927, 68, 85-93, 96, 100, 112-113). . Dobře to dokládají soudobé fotky v jeho práci.
Podle královského rozkazu (a s jeho povolením) z roku 1237 měla všechna tržní místa (locus forensis), městečka (oppidum), města (civitas) být ohrazená, což se, vzhledem k neznalosti, ne vždy dodržovalo. Opevňování města započalo stavbou příkopu patrně koncem 13. století (podle listiny z roku 1294), (obr. 1. - červená šrafura).
Fr. Teplý cituje nedatovanou listinou kopii uloženou v archivu: "Nyní však města rostla, na Hradecku nepostačoval již hrad, bylo zapotřebí hrazeného města. Vzorec pro zbudování jeho jako Telči posloužil Kolín n. L., který Přemysl Otakar II. kázal opevniti příkopem 20 loket širokým, s obou stran vyzděným: nad ním zdi městské, věže, brány a branku k vodě. Jistě, že pán hradecký měl již prve list panovničí, aby on s dědici a budúcími svými i s měšťany a obyvateli města Hradce Jindřichova, nynějšími i budúcími, mohli město Hradec stavěti, dělati a je hradititi zdmi, věžemi, baštami, branami, překopy, valy neb ploty i jinými braněmi, kteréž by buď k pevnosti, ozdobě nebo bezpečenství příslušely, nynie neb budúcně, když se jim zdáti a líbiti bude…" (Teplý 1927, 84-86).
Při kopání příkopu došlo k obrovským přesunům zeminy, která byla využita při zarovnávání nerovností ve městě (při ústí Rybničního mostu, náměstí), dále pak ke stavbě dvojitého valu a k vysušování bahen v místech dnešního kostela sv. Trojice. Příkop měřil zdéli 370 velkých kroků, široký byl 30 kroků a zahlouben byl 12 až 13 loktů, proti svahu i více.
V některých místech byl příkop ještě opevněn palisádou a při nebezpečí byly stavěny ploty z proutí a z trní. (Teplý 1927, 85-88).

Příkop byl dokončen pravděpodobně roku 1319- podle listiny klášteru Wilherinskému z 3.
listopadu, kde Oldřich píše: "villa (Stranný), sita circa nostram civitatem Novam Domum"
(osada, poblíž našeho MĚSTA Nového Domu = Jindřichova Hradce). S postavením příkopu
začíná Hradec hájit mílové právo (Teplý 1927, 96, 98).
Obr. 1. Letecký pohled na centrum města. Modrá šrafura- rybník Vajgar (z něho ústí Ha-
merský potok, který se pod hradem vlévá do Nežárky); zelená šrafura náměstí Míru; světle
modrá šrafura- kostel Panny Marie; fialová šrafura- kostel sv. Jana Křtitele; červená šrafura-
parkán. Červeně vyznačen obvod hradeb; žlutě obvod zámeckého opevnění (červeně vy-
značen středověký hrad); zeleně hlavní ulice. 1 - Hrad; 2 - Rybnická, dříve Vídeňská brána
(Rybní ul.); 3 - Pražská (Novoměstská) brána (Panská ul., dříve Kovářská ul.); 4 - Nežárecká
brána (Linecká, Třeboňská) s přilehlou Nežáreckou ulicí; 5 - výpadová branka zvaná Solní;
6-11 - vyfocené části opevnění (dále v textu). Podle Teplý 1927. Foto Emr a Agentura
Veterán, upraveno.
Parkánová zeď (obr. 1., 6; obr. 2.) je stavěna z lomové žuly. Horní část byla zakončena stínkami (cimbuřím) a pavlači se střílnami, nesené na krakorcích. Toto opevnění bylo využitohlavně pod kostelem sv. Jana Křtitele, kde byl přístup k městu nejsnazší.
Nad parkánem se tyčila hlavní městská zeď (obr 3.). U ní byly stavěny domky (obr. 4.) se štíty směrem k příkopu, v dolní části bez oken a vikýři pro obranu. Tyto domky stály jeden vedle druhého podél celých hradeb, tvořící úzkou uličku nazývanou "při příkopu" či "příkopní". V nich sídlili střelci bratrstva střeleckého, cvičící střelbu ku ptáku s volbou střelčího krále. Tito trénovali podle názvu "na střelčím" v příkopu jižně od Pražské brány (Teplý 1927, 92-93).
Hradby byly proloženy čtverhrannými i okrouhlými baštami, nesoucími šindelové střechy. Dvě dvojice takovýchto hranatých věží stály u Rybnické brány (u mostu). Dodnes se nad malým Vajgarem vypíná jedna z nich (obr. 5.). Další bašty tohoto typu najdeme i pod kostelem sv. Jana Křtitele. Nejsilněji opevněné věže pak stály v okolí Nežárecké brány. Z nich nejmohutnější byla věž Pluhova, pojmenovaná pravděpodobně po staviteli Oldřichu Pluhovi (obr. 7.).
Další jména věží uváděných Teplým: věž nad valchú, věž za Nemastným, věž za klášterem u sv. Jana (na rohu příkopu proti Novoměští), bašta při Nežárce, věž za mlýnem či mlýnská. V základech bašt prý byly vykopány studny (Teplý 1927, 88-90).
Vstup do města zajišťovaly tři hlavní brány a dvě malé branky (obr. 1., 2-5). Brány byly průjezdového typu a nesly jména: Pražská (později zvaná Novoměstská), Nežárská (Třeboňská, Linecká, či Červená, dnes Nežárecká) a Rybnická (Vídeňská). Dodnes se zachovala pouze Nežárská brána u níž je jedna ze zmiňovaných branek (obr. 1., 4, obr. 8.). Tato byla v 17. století zvýšena o jedno patro a roku 1802 zde byly nainstalovány hodiny. Další dvě byly zbořeny na začátku 19. století.
Pražskou bránu (obr. 1., 3), včetně přístupového mostu a příkopu naštěstí zachytil archeologický výzkum V. Buriana začátkem minulého roku. Výzkum se v současné době vyhodnocuje (jakmile zjistím podrobné informace doplním).
Brány byly osazeny dvojitými vraty (s kovanou závorou) a mříží , které ovládal branný (podbranný, vrátný), který měl svou obytnou kobku nad průjezdem. Za bránou ještě byly umístěny řetězy, které se při dobytí brány natáhly přes cestu se záměrem zdržovat dobyvatele co nejdéle, dokud nepřijde pomoc. K povinnostem branného patřilo například uzavírání brány na noc (pro opozdilce sloužily branky), či usazování loučí do košů na bráně v mlhavých dnech.
Druhá branka nalézala se na nábřeží Vajgaru, při sv. Janu Křtiteli a jmenovala se Solní branka. Nad ní se ve 14. století nacházelo skladiště soli a její branný, mající z její prodeje plat, se nazýval solní pán.
Kolem cest u města, díky rozmáhající se herezi a nepokojům na jindřichohradecku, se v průběhu 14. věku vysekali průhony- místa volná 100 - 200 kroků po obou stranách (Jirásko (?), 103; Teplý 1927, 90-93).
O kvalitě výše popisovaného obranného systému svědčí zejména to, že město za celou dobu jeho existence nebylo dobyto (nejsou o tom přesvědčivé důkazy). Město odolalo během husitských rebelií roku 1434, kdy byla zpustošena jen předměstí a mezi léty 1618 - 1620 ustálo tři útoky císařských pod vedením generálů Dampierra a Buquoye.

Použitá literatura
Jirásko, Luděk (?): Jindřichův Hradec a okolí - příroda, dějiny, umělecké památky. In: Jindřichův Hradec & okolí, 97-118, Liberec
Jirásko, Luděk 1993a: Historický kalendář Jindřichova Hradce. In: Jindřichův Hradec 1293 - 1993. 700. výročí města Jindřichova Hradce, 9-42, České Budějovice
Jirásko, Luděk 1993b: Počátky města a jeho vývoj ve 13. století. In: Jindřichův Hradec 1293 - 1993. 700. výročí města Jindřichova Hradce, 57-68, České Budějovice
Teplý, František 1927: Dějiny města Jindřichova Hradce. Dílu I. svazek 1., Jindřichův Hradec
Obr. 2. Dochované hradby pod kostelem sv. Jana Křtitele z 15. - 16. stol. Úplně vpravo parkánová zeď.Obr. 1., 6. Foto autor
Obr. 3. Dochovaná městská hradba u pobřeží Vajgaru. V pozadí kostel sv. Jana Křtitele. Obr. 1., 7. Foto autor
Obr. 4. Domy na nábřeží tvořící součást opevnění (po novověkých přestavbách). Za bílým domem vlevo stávala Rybnická (Pražská) brána. Obr. 1., 2 a 7. Foto autor
Obr. 5. Dochovaná čtyřhranná věž nad malým Vajgarem (bílá vysoká budova v levé části). Obr. 1., 8. Foto autor
Obr. 6. Bašty nad parkánem ve východní části města. Přestavby z 15. - 16. stol. Obr. 1., 6. Foto autor
Obr. 7. Pluhova věž. Obr. 1., 10 (ale více severněji- nad černou střechou dlouhé budovy). Foto autor
Obr. 8. Nežárská brána pohledem z města. Vpravo dole malá branka. Obr. 1., 4. Foto autor
Obr. 9. Hradba u řeky Nežárky, severně od Nežárské brány. Obr. 1., 11. Foto autor
Obr. 10. Hradby pod hradem. Obr. 1., 9. Foto autor
 


Komentáře

1 kačka kačka | E-mail | 29. ledna 2008 v 7:24 | Reagovat

chválím autorovu píli, článek je obsáhlý, ale nejvíce se mi líbí fotografie :-)

2 Petr Petr | E-mail | 28. února 2013 v 14:01 | Reagovat

Zdravim, predem diky autorovi za obsahle informace :-) Mam dotaz - nikde nemuzu najit, podle ceho se jmenuje řeka Nežárka a přilehlá Nežárská brána? Díky, Petr

3 JOHANA JOHANA | Web | 9. září 2016 v 0:39 | Reagovat

vzor směnky na půjčku hotovosti :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama