Město Jindřichův Hradec ve 13. století

21. ledna 2008 v 22:39 | Pavel Macků |  Jindřichův Hradec
Nejpozději od 10. století na skalnatém ostrohu nad soutokem řeky Nežárky a Hamerského potoka stálo slovanské hradiště, v jehož blízkém okolí se nacházelo roztroušené sídliště. Hradiště sloužilo pravděpodobně jako vojensko strategický bod na jihu Čech, ale i jako správní středisko regionu. Zároveň jistě plnilo funkci jako dopravní uzel cestujícím z Čech k obchodním centrům v Podunají. O hradišti nemáme žádných zpráv ze soudobých písemných pramenů (Jirásko (?), 98; Jirásko 1993a, 9).
Z roku 1220 pochází první písemná zmínka o existenci Nového hradu, který v té době vlastní syn Vítka z Prčice Jindřich Vítkovec, uváděný v listině s predikátem "de Novo castro" (Novum castrum). Později se uvádí též název Novum castellum, ale v listině vydané roku 1293 se píše Nova Domus, které jako pojmenování převládá a tento název se přenáší i na podhradní sídliště. Vlivem šíření obliby německého jazyka se název poněmčuje na Neuhaus (Newenhaus, prvně roku 1265, Fr. Teplý uvádí i názvy Niwenhous, Neuhausz, Neu-haus), ale ve starších latinsky psaných listinách se objeví i staré slovanské pojmenování Gradecz (od 1255). Počeštěné Hradec se častěji vyskytuje od roku 1327 a současný název Jindřichův Hradec se vyskytuje od začátku patnáctého století (prvně 1410), (Jirásko 1993b, 58, Teplý 1927, 49).. Hradec se jako město (civitas) poprvé připomíná až v listině z 13. října 1293 (Jirásko 1993a, 10).
Během let 1220 - 1237 přichází do Hradce na žádost Jindřicha Vítkovce řád německých rytířů, kteří dostávají patronátní právo (r. 1255) k farnímu kostelu (pravděpodobně kostel sv. Jana Křtitele, který stojí již před r. 1237 a v jeho okolí se rozprostírá nejstarší tržní osada obklopující náměstí- obr. 1.). Řád taktéž vybudoval špitál před rokem 1255 (obr. 1., severně od čísla 5), (Jirásko 1993a, b; Teplý 1927, 64).
Díky skvělé poloze spojující obchodní stezky východních a středních Čech, Moravy, ale i nejvýznamnější středoevropské obchodní trasy podél Dunaje spojující Vídeň, Linec, Pasov, ale i Itálii, rostlo město velice rychle a stalo se největším vítkovským městem v jižních Čechách a předním městem v království.
Tržiště druhé poloviny 13. věku se rozprostíralo ve východní polovině současného náměstí Míru a během první poloviny následujícího století zabírá již rozlohu náměstí současného. Archeologický výzkum ukázal, že podloží náměstí tvořila kompaktní skála šikmo spadající do středu náměstí, a proto byla s rostoucím náměstím na přelomu 13. a 14. století upravována pomocí umělých náspů. Výzkumem se podařilo zjistit čtyři úrovně starších dlažeb- nejmladší z valounů (kočičích hlav), nejstarší pak z volně ložených lomových kamenů datovaných do poloviny 14. století (Burian 1999, 1,3).
Obr. 1. Mapa nejstarší části města. Modře vyznačen hradní palác, červeně tržiště ve 13. století (podle Burian 1999, 3), zeleně kostel sv. Jana Křtitele s přilehlým klášterem, žlutě je vyznačena plocha možného jádra města ve 13. stol. 1-10 - místa archeologických sondáží: 1 zámek, 2 pivovarský náhon, 3 zámecké náměstí, 4 atrium Okresního muzea, 5 Balbínovo náměstí, 6 náměstí Míru, 7 klášter minoritů a kostel sv. Jana Křtitele, 8 domy čp. 96/97, 9-10 Masarykovo náměstí. Podle Břicháček 1993, obr. 1, upraveno.

Suverenitu bohatnoucího rodu neomezil ani Přemysl Otakar II., který při neshodách s hradeckými pány v 70. letech obsadil hrad. Stalo se to na jaře roku 1277 a Oldřich I. musel prchnout do nedaleké vesnice Buk. Rok 1278 však, vhodně pro Oldřicha I., pro panovníka skončil tragicky (Jirásko (?), 98; Jirásko 1993b, 59 ).
Roku 1294 usazuje Oldřich II. do města osm židovských rodin, jejichž finanční služby také využívá.
Velké mezery jsou stále v poznání urbanistické zástavby raného města. Nejstarší doklady osídlení (pomineme-li ojedinělé pravěké nálezy) pochází ze závěru 8. století z Radouňky, Tyršova stadionu a z okolí pivovarského náhonu (obr. 1.: 2). V 9. století osídlení trvá a rozvíjí se, a nejpozději do konce 10. století vzniká hradiště v místě současného zámku.
Nejstarší zástavba kůlových domů (podle keramiky datovaná na 11. - 12. stol.) byla zjištěna v místě současného kostela sv. Jana Křtitele (obr. 1.: 7). Na tomto sídlišti byl na přelomu 12. a 13. století postaven kostel, jehož základy leží pod chorem a Mikulášskou kaplí současného kostela. Starší kostel byl obdélný, ukončený apsidou se třemi opěrnými polopilíři. Kolem stály menší dřevěné objekty, které byly opět zničeny stavbou kostela doposud stojícího.
Další polozemnice ze 13. století byly zjištěny v atriu Okr. muzea (obr. 1.: 4; obr. 2.: 1, 6) a na náměstí Míru (obr. 1.: 6), kde byl zjištěn i nadzemní kůlový objekt. Dřevěné stavby přetrvávají až hluboko do 14. století. (Břicháček 1993, 45-46, 53; Burian 1999; Jirásko 1993b).
Z městského jádry vedly tři cesty zhruba respektující tyto ulice: Rybniční, Panská (původně Kovářská), a cesta vedoucí k stále stojící nežárecké bráně vedoucí na Linec (obr. 3.). V místě současného mostu přes rybník Vajgar stál již roku 1255 dřevěný most přes Hamerský potok nazývaný Rybní či Rybnický, navazující na komunikaci zvanou Malomocná (dnes ulice Vídeňská), u které stál špitál pro malomocné (Jirásko 1993b, 65-66; Teplý 1927, 69).

Obr. 2. Jindřichův Hradec, keramika: 1, 6 - polozemnice v atriu muzea; 2-5, 7-8 - sídliště u kostela sv. J. Křtitele. Kresba: 1-2 - P. Hereit, 3 - J. Hudec. Podle Břicháček 1993.

Archeologické prameny dokládají zpracování železa (struska), textilnictví (přesleny) a opracování kostí. Keramika má silný vliv rakouský a snad i bavorský (Břicháček 1993, 54).
Obr. 3. Jindřichův Hradec, Nežárecká brána- jediná doposud stojící. Nahoře pohled z města, dole pohled zpoza hradeb. Foto autor
Použitá literatura
Břicháček, Pavel 1993: Svědectví archeologie. In: Jindřichův Hradec 1293 - 1993. 700. výročí města Jindřichova Hradce, 43-56, České Budějovice
Burian, Vladislav 1999: Nástin archeologických výzkumů na náměstí Míru v Jindřichově Hradci v letech 1990 až 1999. In: Jindřichohradecký vlastivědný sborník, 1-21, Jindřichův Hradec
Jirásko, Luděk (?): Jindřichův Hradec a okolí - příroda, dějiny, umělecké památky. In: Jindřichův Hradec & okolí, 97-118 Liberec
Jirásko, Luděk 1993a: Historický kalendář Jindřichova Hradce. In: Jindřichův Hradec 1293 - 1993. 700. výročí města Jindřichova Hradce, 9-42, České Budějovice
Jirásko, Luděk 1993b: Počátky města a jeho vývoj ve 13. století. In: Jindřichův Hradec 1293 - 1993. 700. výročí města Jindřichova Hradce, 57-68, České Budějovice
Teplý, František 1927: Dějiny města Jindřichova Hradce. Dílu I. svazek 1., Jindřichův Hradec
 


Komentáře

1 maser maser | 27. ledna 2008 v 12:15 | Reagovat

ERRATA:

na mapce je chybně vyznačeno možné jádro města- zasahuje zde až do rybníku Vajgaru. Správně má končit vpravo od bodu 2 (na vajgarském břehu). Omlouvám se za mystifikaci :)

2 inexpensive bridal dresses inexpensive bridal dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 1:39 | Reagovat

Hey! This is my first visit to your blog! We are a group of volunteers and starting a new project in a community in the same niche. Your blog provided us useful information to work on. You have done a marvellous job!
http://www.isdress.org

3 buy_viagra buy_viagra | E-mail | Web | 24. června 2016 v 9:11 | Reagovat

Hello!

4 Romy Romy | 29. září 2016 v 8:47 | Reagovat

Plastová okna Jindřichův Hradec:

http://www.plastikov.cz/plastova-okna-iq/

5 FelixX FelixX | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 14:17 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama