Vrcholně středověké město

9. února 2008 v 15:34 | Pavel Macků |  archeologie, historie
Následující článek je shrnujícího charakteru a sleduje široký časový úsek let 1250 - 1500. Je napsán podle informací co si pamatuji ze seminářů a z knih, proto zde nenajdete žádné citace literatury (doporučenou literaturu najdete pod článkem, ale až najdu správné citace ;-) ).
Středověké město z hlediska sídelně-hospodářského považujeme za sídliště s převážně nezemědělskou výrobou, kde hlavní část produkce tvoří řemeslná výroba a trh. Z hlediska právního chápeme tento sídelní útvar jako objekt vymezený specifickými právy (městský mír, městská svoboda, ústava), jehož areál a plnoprávní obyvatelé jsou vyňati z provinciální správy. Město samotné si soustavou výsad a privilegií nárokují hospodářské ovládání okolního regionu a posiluje své střediskové funkce. Města od sebe byla vzdálená na den chůze (cca 30 km).
Rozlišujeme několik typů měst, například: královská, poddanská, věnná, lázeňská atd.
Města se v evropském středověku objevují jako nástupci antických městských (modifikovaných) komunit, ovšem nedosahují jejich rozlohy, počtu obyvatel, politického, hospodářského, ani vojenského významu.
V listinných latinsky psaných pramenech se město označuje jako oppidum (u nás), urbs či villa forensis, obyvatelé pak jako civis, urgensis, habitátor.
Středověká města vznikala dvěma způsoby: 1) udělením statutu města, 2) vznikem na "zeleném drnu". Právě vznik udával pozdější půdorysnou formu. U prvního typu se vlastně rozšiřuje starší "předměstské" osídlení, situované zpravidla v areálech či podhradích významných správních center (Olomouc, Znojmo, Litoměřice, Jindřichův Hradec), či na křižovatkách obchodních cest. Tuto formu města pak reprezentuje půdorys nazývaný "rostlý"- ten vzniká postupně a je přizpůsobován dřívější situaci, přičemž ve výsledku je nepravidelný. Má paprskovitý tvar , radnice se nachází uprostřed náměstí, nachází se zde městský hrad či kláštery žebravých řádů poblíž hradeb apod.
Druhý způsob vzniku, na zeleném drnu, vzniká v rámci kolonizačního vývoje na dopravně či jinak výhodných místech, které dosud nebyly osídleny. Tato městská forma pak využívá půdorysu nazývaného "plánovitý" (normový) a dále ji dělíme na dva podtypy: a) s ústředním náměstím (ulice vycházejí z rohů náměstí a napojují se na cesty obepínající město- např. České Budějovice či Rýmařov) a b) města s ústřední ulicí (Domažlice). Tento půdorys charakterizuje pravidelná uliční síť, pravidelné čtvercové či obdélné náměstí, kostel situovaný bokem od náměstí, hlavní ulice zpravidla vycházejí k městským branám.
Třetí typ půdorysu označujeme jako "smíšený" a jeho nositeli jsou Jihlava či Milevsko.
Proces zakládání měst nebyl vždy úspěšný a tak docházelo k nezdařeným městským založením. Lidé v těchto případech opustili lokalitu z ekonomických důvodů, katastrof (požár), vojenských výbojů apod. Z těchto můžeme uvést Staré Mýto u Vysokého Mýta (založeno před polovinou 13. století, po 40 letech opuštěno), Žďár nad Sázavou (založeno 1252-1257, opuštěno po 20 letech), Sezimovo Ústí či Hradišťko Sekanku u Davle.
Srdcem města bylo náměstí, které zpravidla mělo centrální polohu. Nejčastěji má tvar čtverce, obdélníku, trojúhelníku či oválu. U větších a bohatších měst bylo občas zadlážděné (kočičími hlavami- valouny, ložený kámen apod.).
Plošný rozsah náměstí odpovídal velikosti a významu města, přičemž pokud bylo náměstí založené moc veliké, vystavěla se na něm radnice, kostel nebo třeba rybník. Výstavbu v počátečních letech doprovázel veliký nepořádek, terénní nerovnosti byly vyrovnávány zeminou získávanou třeba při stavbě městského příkopu (Jindřichův Hradec). Největším náměstím v našich zemích je Karlovo náměstí na Novém městě pražském (80 000m2), dále pak Václavské náměstí - Koňský trh, Jihlava (36 650 m2), Staroměstské náměstí (15 000 m2) a další.
V okolí náměstí bylo několik charakteristických prvků. Jedním z nich je pranýř (obr 1.). Tento sloužil jako symbol městského práva. Přivazovali se k němu trestané osoby, čímž byly zbaveny cti (poctivosti). K dalším prvkům sloužil městský loket, který byl zazděn v domě u náměstí a sloužil ke kontrole pro kupce a nakupující (v J. Hradci býval zazděn v domě masných krámů).
Obr. 1. Funkce pranýře si autor článku vyzkoušel na vlastní kůži v Rakousku.
Plochu náměstí zabíraly kotce kupců (během trhů náměstí téměř zaplnily), a po jeho obvodu se nacházely domy nejzámožnějších a nejvýznamnějších měšťanů a patricijů s právem várečným (hlavně výčep piva, vína méně). Tyto domy také stávaly na spojnicích ulic s náměstím (směrem k hradbám stály domy méně majetných měšťanů a při hradbách se rozprostíraly domky chudiny).
Již jsme se zmiňovali o hlavních ulicích, které vedou k městským branám. Ty bývaly úzké (zpravidla se nevyhnou dva vozy a prázdný vůz dával přednost vozu naloženému). To bylo zapříčiněno také tím, že před domy byly sklady dřeva, vstupy do sklepů a další nerovnosti. Komunikace se většinou nedláždily, maximálně byly haťované. Jména ulice získávaly dle řemesel na nich provozovaných či směru, kam vedly (Zlatá, Pekařská, Pražská, Hrnčířská…).
Město samotné bylo rozděleno na městiště (parcely), rozdělené ploty . Tyto parcely (jejich velikostní poměr byl 1:3 nebo 1:10) byly rozděleny na tři části, přičemž v přední části parcely stál obytný dům, ve střední části parcely nachází archeologické výzkumy zbytky ohnišť, pecí či užitných jam. Můžeme tedy o této části uvažovat jako o pracovní. Zadní část parcely označujeme jako sanitární, neboť se zde vyskytovaly hnojiště či odpadové jímky (budovány od přelomu 13. a 14. století; obr. 2.). Typologie jímek je pestrá, k nejčastějším patří klasické bednění z fošen (Opava), samonosná konstrukce- 4 fošny vzájemně vzepřené (Most), dva sudy nad sebou zapuštěné do země (Olomouc), či na sucho kladený kámen v kruhovitém půdorysu (Chrudim). Poblíž těchto jímek byly stavěny i studny (obdobnou úpravou jako jímky; obr. 3.). Prosakování nečistot z jímek často zamořovalo vodu a vedlo k nákazám. Studny často také sloužily sekundárně jako jímky. Stavěly se také v domech (Tábor, J. Hradec).
Obr. 2. Odpadní jímka z Jindřichova Hradce, náměstí Míru. Výzkum V. Buriana z roku 2007. Foto autor
První část parcely zaujímal obytný dům. Stavba těchto domů v drtivé většině začíná stavbou zahloubeného provizoria. To mívalo čtvercový půdorys a rampovitý vchod se schůdky (publikované např. Staré Mýto, Rýmařov, Hradištko Sekanka atd.). Stěny byly zpevněny na sucho kladenou kamennou plentou, vyplétané proutím či drážkovou konstrukcí. Ta byla konstruovaná tak, že v rozích stály sloupy s drážkou, do kterých byly horizontálně či vertikálně nasunuty dřevěné desky (Opava, Lübeck). Vytápění zajišťovala otevřená ohniště. O konstrukci střech zatím nemáme žádné doklady. Tomáš Velímský uvažuje, že se opírala o tehdejší povrch a měla i krytý vchod, Josef Bláha interpretuje provizoria jako sklep, nad nímž byla zbudována 1 až 2 patra.
Obr. 3. Vydřevená studna v expozici MZM Brno. Foto autor
Jakmile provizorium stálo a bylo kde bydlet, přistoupilo se ke stavbě samotného domu. Ty byly zpočátku stavěny ze dřeva, ale již v druhé polovině 14. století se více šíří domy kamenné (záleželo na bohatství města- např. v Jihlavě už od 2. ½ 13. století).
Rozlišujeme dvě základní formy obytných domů: 1.) průjezdový dům (stavěn na široké parcele v rozmezí 10 - 15 m; obr. 4.) a 2.) síňový dům (stavěn na úzké parcele do 9 metrů; obr.5.).
Obr. 4. Průjezd domu na široké parcele. Jindřichův Hradec čp. 158. Vzadu vjezd do dvora, vpravo vstup do domu. Foto autor
Doslova "modelovou situaci" stavby průjezdového domu zachytil Jan Klápště při záchranném archeologickém výzkumu v Mostě u čp. 226. Stavba probíhala ve třech fázích. V první bylo postaveno provizorium (zánik k roku 1250), ve druhé (do konce 13. stol.) vznikají dvě samostatná kamenná jádra domů s třídílnou dispozicí, která byla ve třetí fázi spojena průčelím domu a průjezd mezi nimi byl zaklenut. Tyto domy se stavěly nejčastěji od zadu, vstupovalo se do nich z průjezdu, kde byl i vstup do sklepa (sklepy měly někdy i více pater- Slavonice).
Síňový dům stál na celé šíři parcely (5 - 9 m). U nás je jich bohužel málo zachovaných (Jihlava čp. 13).
Dům mohl mít arkýř (obr. 6.), ovšem v takové výšce, aby pod ním mohl pohodlně projet člověk na koni. Nárožní domy také mívaly patníky kvůli vozům, které mohly koly urazit roh domu. Bohaté domy (na náměstí a hlavních ulicích) měly podloubí (České Budějovice, Jindřichův Hradec, Jihlava…).
Obr. 5. Tzv. síňové domy na úzké parcele s podloubím. Jindřichův Hradec čp. 135-138. Foto autor
Přízemí (mazhaus) sloužilo jako uvítací síň, obchod atd. Obytná místnost (světnice) byla v patře. K jejímu vybavení jistě patřil stůl, podél stěn stály lavice (od 15. stol. židle) a truhly, později i skříně. Vytápění zajišťoval krb, který od 14. století v nejbohatších rodinách začala vytlačovat kachlová kamna. Osvětlení zajišťovaly keramické kahany, louče a slavnostní svíčky. V oknech byly mázdry, od 14.století se šíří sklo v podobě malých terčíků vsazených do olověných konstrukcí. Stropy nesly dřevěné trámy napuštěné (konzervované) volskou krví podbité prkny. Vstupní dveře zajišťovaly petlice, dřevěné a později kovové zámky. Kuchyň byla nejčastěji černá s otevřenými ohništi, nad nimiž zachytávaly kouř dymníky a komíny z proutí omazaných hlínou odváděly kouř z místnosti. Střechu kryly došky či šindele (tzv. spalné střechy), od 13. století se vyskytne i krytí z břidlic či keramických tašek (u honosnějších domů). Půda byla využívána jako seník či sýpka. Jako hygienické zařízení sloužil nočník, prevét (tzv. tajemný pokoj), hnojiště, jímky, či zahrada.
Ve městech se od 13. století při hradbách usazují žebravé a rytířské řády. Zakládají špitály, kostely, fary a farní školy které spravují. Při těchto kostelech stál taktéž městský hřbitov, který se od 15. století přesouvá za město.
Město bývalo alespoň obehnáno valem (stavěny na královský příkaz z roku 1237), s palisádami či ploty. Za Přemysla Otakara II. dochází k rozvoji fortifikace a města staví kamenné hradby (viz článek o hradbách v Jindřichově Hradci na těchto stránkách). Stavba byla časově i finančně náročná (6 - 8 let) a stavělo se se svolením panovníka. Hradby byly štětované (dvě kamenné stěny vyplněné maltou a kameny), zahloubené na podloží. U královských měst se síla hradeb pohybuje v rozmezí okolo 2 - 2,5 m, u poddanských měst pak kolem 1,5 m. K lepší obraně byly v hradbách zbudovány obranné bašty a později se stavěly i barbakány. Jejich tvar byl čtvercový či tvaru U vybíhajícího z hradeb. Vjezd do města zajišťovaly brány. Ty respektovaly rozvržení uliční sítě a vedly k nim hlavní městské komunikace. Měly většinou čtvercový půdorys a nejčastěji se setkáváme s branami průjezdového typu, méně pak s branami, které jsou zbudovány vedle průjezdu do města. Vrata byla masivní okovaná ze dřeva se závorami a petlicemi. Další ochranu zajišťovala padací mříž kterou ovládal branný bydlící v místnosti nad průjezdem.
Obr. 6. Arkýř domu na náměstí ve Slavonicích (v současnosti je v této budově Městské muzeum). Foto autor
U nás se dochovaly hradby například v Kolíně (výstavba 1270, sokl zahloubený 1 m, budovány v pásech širokých 50 - 60 cm, šířka až 2,2 m, výška 11 m, proloženo 12 kruhovitými věžemi), Čáslavi (zal. 1260, síla zdí až 2,55 m, výška až 9 m, půlsegmentové věže), nebo v Nymburku (založeno za P. O. II., rozvoj za Václava II. - v této době vystavěna cihlovo-opuková hradba o výši 7 m, s věžemi tvaru U otevřenými ven z hradeb.
Město zahrnovalo (jako dnes) širokou škálu lidí- přes šlechtu, duchovní, patricije až k žebrákům a dalším individuím. Pomineme-li urozené a duchovní osoby, pak nejbohatší a nejvlivnější vrstvu representoval patriciát. Jednalo se o bohaté kupecké rodiny (dálkový obchod), které řídili město (členství v rozhodovacích orgánech si předávali v rámci rodiny). Další vrstvou vznikající s městem byla střední třída - měšťané. Tito měli městská práva. Výrobně činní měšťané (oslovovali se navzájem pane soudný a opatrný) byli nazýváni řemeslníci. Sdružovali se ve spolky a cechy, na které byly hrdi a získávali tím určité výhody. K nižší vrstvě náleží tzv. chudina. Ta ve městě bydlí, ale nevlastní městský dům ani nemá městská práva. Do této vrstvy patří třeba čeledíni, učni, tovaryši. Největší spodinu (lidé na okraji společnosti) zastupovali pak žebráci, prostitutky a bezdomovci, kteří byli chápáni jako "nutné zlo". Zvláštní skupinu pak představují židé. Ti byli usazováni ve městě se svolením panovníka. Jako jediní mohli poskytovat legálně úvěr (lichvu) a živili se také obchodem.
Středověké město byl útvar sám pro sebe. V porovnání s dnešními městy bychom našli mnoho rozdílů, ale i mnoho paralel

Doporučená literatura
Bakala, Jaroslav: Zrod městského zřízení na Opavsku
Forum urbes medii aevi II., Brno 2005
Forum urbes medii aevi III., Brno 2006
Hoffman, František 1992: České město ve středověku, Praha
Kejř, Jiří 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích
Klápště, Jan 1988: Studie o středověkém domu z Mostu čp. 226. Památky archeologické

Klápště, Jan (ed.) 2002:
Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226), Praha - Most

Michna, Pavel 1988:
K poznání zahloubených obydlí v dobách velké kolonizace, Rodná země
 


Anketa

Líbí se vám obsah těchto stránek?

Ano, zcela 68.2% (75)
Jde to 10% (11)
Mohlo by to být lepší 6.4% (7)
Nic moc 4.5% (5)
Nelíbí 10.9% (12)

Komentáře

1 Fefumis Fefumis | 10. listopadu 2008 v 19:48 | Reagovat

Je tov tady dobré zjistil jsem pár informací na dějepisnou olympiádu. Moc díky ;-)

2 Werunka Werunka | E-mail | 11. listopadu 2008 v 15:28 | Reagovat

Jůů ...Máš tady všechny zajímavý věci na Dějepisnou olympiádu...:-) krááása....supééér děkujůůů...

3 maser maser | 8. února 2009 v 19:40 | Reagovat

To jsem rád, že se vám to líbí. A co ta dějepisná olympiáda obnáší- to je soutěž základních nebo středních škol?

4 Velvet Kisses Velvet Kisses | Web | 15. června 2011 v 7:17 | Reagovat

Moc díky za tento článek, v pondělí mám státnice, a i když jsem archeolog, máme v tom i vrcholný středověk,ke kterému moc informací nemám. Fakt díky, zachránil jsi mě :-)

5 Pavel Macků Pavel Macků | 15. června 2011 v 7:33 | Reagovat

Hodně štěstí při zkoušce. Snad článek pomůže :)

6 Míša Míša | 14. listopadu 2013 v 19:14 | Reagovat

Ahoj,
je to moc super článek.Jak tu psali i ředchozí, taky se připravuju na dějepisnou olympiádu, takže mi to pomohlo.Díky! :-)  8-)

7 Odysseus Odysseus | Web | 20. června 2015 v 3:44 | Reagovat

nebankovní půjčky na md [:tired:]

8 LRDstrctr LRDstrctr | 1. února 2017 v 2:09 | Reagovat

Super článek :-) Snad pomůže u zkoušky z města. Díky moc :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama