Kuchyňská a stolní keramika

5. března 2008 v 13:47 | Pavel Macků |  archeologie, historie
Upravený text o keramice:
Keramické nádoby patřily ve středověku k neodmyslitelnému inventáři kuchyně (hrnce, trojnožky; Tab. 1.), stolu (poháry, akvamanile, džbán; Tab. 2.), či skladovací komory (zásobnice).
Tab. 1. Kuchař Wilhelm při vaření (zemřel 1475). Hausbuch der Mendelschen Zwölfbrüderstiftung. Nürnberg, Stadtbibliothek, Hs. Amb., fol. 95 r
Cílem článku bude poukázat na obecné tendence vývoje keramiky v průběhu středověku s fotografiemi a popisky nádob z oblasti jindřichohradecka. Fotografie zachycují nádoby z lokalit zaniklé středověké vsi Pfaffenschlag, Jindřichova Hradce a hradu Landštejna. Fotografie a kresby jsou v nejednotném měřítku. Tento článek je pahýl - jakmile získám další obrázky doplním.
Tab. 2. Kristus v Šimonově domě. Výřez z obrazu Dirka Boutse (okolo 1400-1475). Berlin, Staatl.ß. Gemäldergalerie Mussen Preu
S nástupem kolonizačního procesu českých zemí a vzniku tzv. "vrcholného středověku" (průběh 13. století) dochází ke zkvalitňování keramické produkce, která se úžeji specializuje a dochází k rozbití "typického obrazu" jednotné keramiky. Vznikají hrnčířská centra (okruhy), např. Česká Lípa - červeně malované oxidačně pálené nádoby z kaolinických hlín; v jižních Čechách nádoby nesou větší množství radélkové výzdoby (Sezimovo Ústí); Loštice- loštická keramika a další. Při vhodných nálezových podmínkách můžeme datovat keramiku na padesátiletí.
Vývoj keramiky od podunajského typu probíhá plynule, základní tvary se udržují a rozvíjí, zlepšuje se keramické těsto, profilace okrajů, výpal, či způsob výroby.
Vznik rychloobrátkového nožního hrnčířského kruhu (šprušláku) dovolil vytáčet kvalitnější tenkostěnnou keramiku. Jeho vznik však vyžádal zkvalitnění úpravy a přípravy keramického těsta- to se plavilo, bilo palicemi, ostřivo se prosívalo, těsto se nechávalo vymrznout apod.
Keramické těsto můžeme rozlišit do tří základních skupin: 1) materiál jemně ostřený (pískem, slídou, muskovitem, křemenem)- podle místních specifik, cca 80% nádob; 2) materiál s hrubým ostřivem- hrubé nádoby s nekvalitním výpalem (cca 600 °C), asi 10%; 3) jemně plavená hlína (kaolinická)- kvalitně vytočené nádoby, občas červeně malovány, 10% zboží.
Keramika se vypalovala dvěma způsoby: oxidačně a redukčně, nejčastěji do 1000 °C. Při oxidačním výpalu hrnčíř do průběhu pálení nezasahoval a nádoby chytly světlý odstín povrchu (bílé, červené), pokud chtěl hrnčíř redukční zboží, ucpal ke konci pálení všechny otvory pece a proces doběhl tak, že zbylé palivo si "odebíralo" kyslík z nádob a nahrazovalo ho CO2. Tyto nádoby pak nesly zbarvení tmavých odstínů (šedá, černá). Ke zkvalitňování keramiky se ještě používalo zakuřování keramiky či nátěr olovnatou glazurou (přepálení olova a různých oxidů, které udávaly výslednou barvu- např. oxidy mědi). Olovnatá glazura je transparentní, tedy průhledná a používá se od 13. století. Od 15. století se na kameninových výrobcích setkáváme s glazurou solnou. Ta se nanášela natavením na keramiku, když bylo 1 - 2 kg soli závěrem výpalu vsypáno do pece. Třetí typ, který uvádím jen pro úplnost, zavedli habáni koncem 16. století a nazývá se glazura cíničitá.
Právě zakuřování a glazura zlepšovaly vlastnosti nádob- snižování nasákavosti atd. Ta byla u hrnčiny (klasický typ středověkého zboží s výpalem do 1000 °C) nad 2%.
Výzdoba je rytá (vlnice, vodorovné žlábky či šroubovice, radélko, kolek) a malovaná (červené linky, kapky), popřípadě ještě můžeme uvést glazuru- zde však hrála ozdoba funkci druhotnou.
Na dnech nádob se ještě mohou objevit značky, které jsou však již ve 14. století velmi sporadické- k jejich útlumu dochází již od 13. století. Jejich význam je dosud záhadou, pro starší období (9. - 10. stol.) se interpretují jako magický symbol, pro pozdější dobu spíše jako značky řemeslníka či vlastníka (což ovšem popírá množství totožných symbolů prakticky ze všech koutů České republiky). Typologicky se jedná o různě dělené kruhy, kříže, svastiky, pentagramy apod.
Hrnec (obr. 1.)
Většinou velikosti kolem 20 cm, ale vyskytnou se i malé hrnky či velké hrnce. Tělo je soudkovité či vejčité, s různě profilovaným okrajem (chronologický citlivý), dno nese otisk podsýpky z kruhu či "lasturu" po seříznutí. Tělo zdobeno šroubovicí (pásem vodorovných žlábků)- vznik při vytáčení, radélkem, nápisy. Nastupuje ucho, objeví se výlevky.
Obr. 1. Hrnce. 1 - zdobený radélkem 13. století; 2 - zdobený nápisem 14. století, 3-5 - různé typy hrnců, s radélkovou výzdobou a uchy či bez, předběžně datováno do doby předhusitské a husitské. 1, 2 hrad Landštejn, 3-5 Jindřichův Hradec

Džbán (obr. 2.)
Džbán je typický kolonizační prvek nastupující ve 13. století, ve střední Evropě obsahuje vysokou variabilitu tvarů. Vyskytují se dva typy hrdel: esovitě prohnutá (obr. 2.,1), či válcovité hrdlo (obr. 2.,2). Páskovité ucho bývá vně zdobeno, okraj bývá často tvaru okruží.
Obr. 2. Džbány. 1 - doba předhusitská či husitská, Jindřichův Hradec; 2 - 15. století hrad Landštejn
Poklička (obr. 3.)
Objevuje se ve 13. století, kdy jsou jejich "misky" široce otevřené (miskovité) a později se zužují (chronologický jev). Existují zhruba dva typy: pokličky zvoncovité a pokličky ploché.
Obr. 3. Pokličky. 1. zvoncovitá poklička ze 14. století, hrad Landštejn; 2-3 - zvoncovité pokličky z doby předhusitské a husitské z Jindřichova Hradce; 4 - zvoncovité pokličky z Pfaffenschlagu (Nekuda 1975)

Zásobnice (obr. 4)
Jedná se vlastně o vysoké, štíhlé, masivní, zásobní hrnce vyšší 40 cm. Na horní ploše okraje se občas vyskytnou značky.
Obr. 4. Zásobnice. 1 - 13. století, hrad Landštejn; 2 - 14.-15. století, Pfaffenschlag (Nekuda 1975)
Pohár (obr. 5.; Tab. 3.)
Od 14. století se vyskytují elegantní nádobky na pití, jejichž výška dominuje nad šířkou. Výroba, zdobení a tvar okraje je totožný s hrnci. Tyto nádobky známe z celé ČR, podle některých lokalit nesou dokonce názvy- brněnské poháry, loštické poháry…
Obr. 5. Poháry (1-3, 5) a holba (4) z Jindřichova Hradce. 1 - Pohár se čtyřmi laloky (tvar typický pro německé země); 2 - pohár s druhotně seříznutým okrajem; 3 - pohár bohatě zdobený radélkem; 4 - holba husitského typu zdobená radélkem; 5 - soudkovitý pohár s tordovanou lištou. 1-4 - doba předhusitská a husitská, 5 - konec 15. století, kresba. Z. Skořepová
Tab. 3. Poháry se čtyřmi laloky jsou charakteristické spíše pro německé země. Jindřichohradecký exemplář jimi byl inspirován, nebo se může jednat o výrobek německého hrnčíře- kolonisty usazeného v J. Hradci.
Mísa (obr. 6.)
Jednoduché kónické tvary, vyskytnou se ouška, okraj bývá zduřelý a zdobený.
Obr. 6. Mísy. 1 - kónická miska ze 14. století, hrad Landštejn; 2 - mísa s oušky, doba předhusitská a husitská, Jindřichův Hradec; 3 - miska se zdobeným okrajem a výlevkou, 14. -15. stol., Pfaffenschlag (Nekuda 1975)

Trojnožka (pánev)
Tento tvar se vyvinul z tzv. grapenu či kugltopfu (hrnec na třech masivních nohách), který se v průběhu 14. století snížil a přibyla masivní krátká tulej pro zasunutí dřevěné násady. Tyto nádoby určené k vaření byly vždy uvnitř polévané.
Láhev
Láhev je nádoba s velice úzkým hrdlem, někdy má ucha, hodně se podobá konvicím.
Konvice
Nádoba na tekutiny, s úzkým hrdlem na horní části výdutě a se třmenovým uchem
Akvamanille
Nádobka různých tvarů (zvířátka, jezdci na koních) sloužící k omývání rukou při jídle. Dříve se uvažovalo o liturgickém využití těchto zajímavých kousků.
Miniaturní nádobky
Vyskytují se od 13. století, většinou se jedná o džbánky z jemně plavené kaolinické hlíny vypálené do bíla, polévané glazurou či červeně malované.
Použitá literatura a doporučená literatura
Aus dem Wirtshaus zum wilden Mann. Funde aus dem Mittelalterlichen Nürenberg. Nürenberg
Burian, Vladislav 1992: Pražské groše ve sbírkách Okresního muzea v J. Hradci,
Jindřichohradecký vlastivědný sborník, č. 4, str. 2-7, Jindřichův Hradec
Goš, Vladimír 2007: Loštice - město středověkých hrnčířů
Goš, Vladimír - Karel, Jiří 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy,
Archeologické rozhledy, str. 163-174
Nekuda, Vladimír 1975: Pfaffenschlag, zaniklá středověká ves u Slavonic, Brno
Nekuda, Vladimír - Richterová, K. 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno
Váňa, Zdeněk 1956: Lahvovité tvary v západoslovenské keramice, Památky archeologické
Váňa, Zdeněk 1959: Mísy v západoslovanské keramice, Památky archeologické
 


Komentáře

1 peace.boy peace.boy | Web | 5. března 2008 v 13:47 | Reagovat

cus mas moc pekny blog jukni se na tenhle a pls hlasuj

2 maser maser | E-mail | 5. března 2008 v 13:50 | Reagovat

mám problémy s aktualizací článků- systém mě nechce pustit do úpravy, takže jsem musel celý článek smazat a znovu vložit s novými obrázky. Nechť se líbí

3 maser maser | E-mail | 5. března 2008 v 13:59 | Reagovat

ERRATA:

oprava popisku druhé tabule:

Tab. 2. Kristus v Šimonově domě. Výřez z obrazu Dirka Boutse (okolo 1400-1475). Berlin, Staatl. Museen Preuß. Kulturbesitzt, Gemäldegalerie

4 jana jana | Web | 17. listopadu 2009 v 16:32 | Reagovat

Moc povedený článek.

5 ValerieMorton20 ValerieMorton20 | E-mail | Web | 7. prosince 2011 v 22:26 | Reagovat

I opine that to receive the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/personal-loans">personal loans</a> from creditors you ought to present a great reason. Nevertheless, once I have received a student loan, because I was willing to buy a bike.

6 tea length vintage wedding dresses tea length vintage wedding dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 1:39 | Reagovat

great website, I'm gonna take a look at it tomorrow, thanks my friend!
http://www.isdress.org

7 šeby šeby | 24. listopadu 2015 v 9:54 | Reagovat

Moje oblíbené keramické dřezy

http://www.lacne-drezy.sk/keramicke-drezy/

8 remold remold | Web | 28. září 2016 v 4:05 | Reagovat

pujcky do domu v hotovosti ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama