Hrady a tvrze jindřichohradecka a okolí- I. Vítkův hrádek

9. července 2008 v 18:26 | Pavel Macků |  Jindřichův Hradec
Tímto příspěvkem začíná nepravidelný seriál o středověkých fortifikacích v regionu, který otvíráme zatím málo probádanou lokalitou. Informací není mnoho, proto omluvte časté citace literatury.
Na dnes zalesněné ostrožně Hamerského potoka, cca 7 km od Jindřichova Hradce a 1 km od Blažejova se nachází zbytky snad jednoho z nejstarších šlechtických hradů u nás. T. Durdík (2003) v něm spatřuje vlivy nejstaršího základního typu rakouských hradů, označovaných jako Festes Haus. Je vystavěn z lomového kamene spojeného maltou (obr. 12.).
Jak název napovídá, byl založen hradeckými Vítkovci nejpozději v polovině 13. století., pravděpodobně pak Vítkem z Hradce (1223 - 1267). Tento feudál pak roku 1267 (s dalším zbožím v Blažejově, Oldřiši, Mutiněvsi, Malém Ratmírově a Dvorečku) daroval tuto stavbu řádu Německých rytířů. Ti ho vlastnili podle A. Sedláčka (1933, 69) do roku 1458. Na informační ceduli v blízkosti hradu (jejíž autor není uveden) je však psáno, že ho řád vlastnil do roku 1405 a k 19. prosinci roku 1416 uvádí jako vlastníka již Sezemu z Chotěmic (erby všech vlastníků viz obr. 1.).
Obr. 1. Erby vlastníků Vítkova hrádku. Zleva: Vítek z Hradce, řád Německých rytířů, páni z
Chotěmic
Bližší závěry ohledně vzniku, zániku a přesnější podoby hradu jsou bohužel zatím nedosažitelné, neboť zde nebyl prováděn arch. výzkum, zato zde již od 19. století působilo mnoho amatérských hledačů pokladů.
Celkový půdorys je trojúhelný (33x24x35 m) s jednodílnou palácovou dispozicí, rozdělenou v přízemí do tří místností (obr. 2a., 2b.; obr. 6.; obr. 7.).
Hrad měl předsunuté opevnění ve formě dvou valů a dvou příkopů (obr. 3.-5.). Na Sedláčkově perokresebném půdorysu (obr. 2b.) můžeme vidět jejich původní délku. Kratší první val se nacházel v severovýchodním směru od hradu a dnes je v terénu díky porostu již dosti nezřetelný.
Druhý, delší val blíže hradu, se táhnul kolem severní zdi od západu k východu. Dnes je dochován zhruba v polovičním rozsahu oproti vyobrazení A. Sedláčka (obr. 2.).
Obr. 2a., 2b. Půdorys Vítkova hrádku. Vlevo současný stav, vpravo z třicátých let 20. stol.
(Durdík 2000; Sedláček 1933, 69).
Zde bohužel shodné názory končí a začínají různé interpretace. Hlavní otazník, který by vyřešil pouze archeologický výzkum, tkví v tom, zdali na hradě byla věž. Dle A. Sedláčka (1933, 68) a V. Buriana (?) stála tato stavba okrouhlého půdorysu v západní části (na místě dnešní kruhové prohlubně v terénu, obr. 2b.- 8; obr. 8.). T. Durdík volí opatrnější interpretaci jámy a uvažuje i o novověké zlatokopecké činnosti. Samotnou věž pak spíše nepřipouští.
Druhý otazník představuje vstup do hradu. A. Sedláček (1933, 68) si ji představoval podle povrchového průzkumu v jedné části trojdílné palácové dispozice. Cituji: "…ze třetího (oddělení) jsou jen znatelné základy pod zemí, poněvadž v něm snad brána bývala…". Přístupovou cestu k této části hradeb vidíte na obr. 2b. pod číslem 4. V. Burian mimo tuto bránu uvádí ještě jednu v severozápadní části hradeb.
Samotný zánik hradu nastal někdy kolem poloviny 15. století. Roku 1458 stál nejspíše již v ruinách. Jeho rychlému "rozpadu" přispěli (nejen) bývalí obyvatelé Blažejova, kteří v něm viděli vítaný stavební materiál, hledali zde poklady i úmyslné stržení zdí v 15. stol.
Použitá literatura
Durdík, T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů, Praha
Sedláček, A. 1933: Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl IV., Praha
Burian, V. (?): Archeologické toulky Jindřichohradeckém: Východní okolí Jindřichova
Hradce, Jindřichohradecký zpravodaj (?- číslo a rok vydání doplním), Jindřichův
Hradec
Obr. 3. První příkop a val. Jasný a zřetelný :-)
Obr. 4. Bývalá přístupová cesta od východu. Vepředu druhý val, v pozadí plató hradu.
Obr. 5. Pohled na stejné místo, jen více severněji.
Obr. 6. Zbytky paláce. Vpravo schematické zachycení obvodových zdí téže fotografie- červeně hradba, žlutě palác.
Obr. 7. Palác pohledem z jihovýchodu. Vpravo schematické zachycení obvodových zdí téže fotografie- červeně hradba, žlutě palác.
Obr. 8. Nádvoří hradu. Vpravo schematické zachycení obvodových zdí téže fotografie- červeně hradba, zeleně možná věž, případně místo amatérského výkopu.
Obr. 9. Nádvoří hradu. Vpravo schematické zachycení obvodových zdí téže fotografie- červeně hradba, zeleně možná věž, případně místo amatérského výkopu, modře další pozůstatky hledačů pokladů, žlutě palác.
Obr. 10. Detail nejzachovalejší části hradu.
Obr. 11. Detail nejzachovalejší části hradu- pohled z druhé, severovýchodní, strany.
Obr. 12. Část zdi paláce.
Obr. 13. Jihozápadní pohled přes nádvoří na palác.
Obr. 14. Pohled z jihozápadního cípu hradeb směrem do údolí, kudy vede turistická stezka a teče Hamerský potok.
 


Komentáře

1 Martin Martin | E-mail | 12. července 2008 v 23:13 | Reagovat

Muzu jen rici ze po 3 hodinach hledani tohoto hradu jsem se o nej doslova prerazil :)

2 Pharmc84 Pharmc84 | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 7:13 | Reagovat

Very nice site! <a href="http://opeaixy2.com/qsqsava/1.html">cheap goods</a>

3 Pharme285 Pharme285 | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 13:04 | Reagovat

Very nice site!

4 without without | E-mail | Web | 13. února 2015 v 3:43 | Reagovat

Hello!

5 Smithg758 Smithg758 | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 0:46 | Reagovat

You are my inhalation, I have few blogs and sometimes run out from to brand. kkdbcbdekcbgkgdb

6 arclength arclength | Web | 20. června 2015 v 12:32 | Reagovat

unicredit bank presto půjčka kalkulačka ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama