Město Jindřichův Hradec ve 14. století

15. srpna 2008 v 18:01 | Pavel Macků |  Jindřichův Hradec
Jestliže byly ve 13. století položeny základy vrcholně středověkého města, pak 14. a 15. století přineslo základ urbanistické zástavby na dlouhý čas. Podívejme se prvně na město samotné a jeho obyvatele. Během 14. století se lidé stahovali blíže k centru města a obsazovali jeho hlavní komunikace a okolí tržiště. To se udržovalo na stejném místě jako v předcházejícím století (obr. 1.), akorát plocha náměstí se postupně rozrůstala až do dnešního rozsahu. Ve středověku byl svah k hradu mnohem prudší a byl proto vyrovnáván navážkami. Náměstí samotné pak bylo zpevněno vydlážděním lomovými kameny, které archeologický výzkum datuje k polovině 14. století (Burian 1999, 1).
Obr. 1. Jindřichův Hradec ve 14. století. Tmavě modře jsou zvýrazněny vodní toky, zeleně
městské hradby, červeně náměstí a hlavní komunikace, žlutě hrad, růžově židovská čtvrť, okrově Koželužská čtvrť, hnědě Podvrší- domy chudiny, fialově Nové město,světle modře kostely, špitály: 1- kostel a klášter sv. Jana Křtitele, 2- kostel Nanebevzetí Panny Marie (+ v okolí špitál), 3- špitál pro chudé


Staré dřevěné domy postupně nahrazovaly domy kamenné (obzvláště v 15. století). Majiteli těchto domů byl pravděpodobně patriciát a bohatí řemeslníci, vlastnící parcely v centru a při hlavních komunikacích. Dodnes nese spousta domů znaky středověkých dispozic.
Budeme citovat zápis uvedený Fr. Teplým (1929, 93) z roku 1541, který nám může, ač z mnohem mladší doby, trochu přiblížit vzhled města: "Domy na rynku (náměstí) jsou obyčejné budovy dřevěné na podezdívce, patrové, mají dole dělnici či peleš, nahoře obydlí, které ku straně náměstí spočívá na sloupech a tak tvoří otevřenou podsíňku před okny dělnice (dílny) pro výstav řemeslných tvarů a též pro útěk trhovců, když na ně náhle déšť spadne. Z předsíně jednoho domu dá se postupovati do předsíně sousední a tak obejíti celý rynk ´skrze podloubí´. Každý dům má než dvě okna, dole jedna vrata, v zadu zahradu. Panský dům je rozložitější, ale v tom ostatním se podobá, že stojí také o samotě, má své vlastní žleby a ´rejny´ z nich. Střechy vybíhají nosákovitě, mají štíty zdvihnuté a někdy ochoz, takže majitel může kolem střechy šaty a šátky vyvěšovati, kolkolem choditi jako pán na svém hradu. Zavřel-li vchod, máš před sebou hotovou tvrz, jež se honosí i svou studní, ze skály vyrobenou. Na domech visí různé víchy, znamení řemeslná, na dveřích ´klepátka´ pro znamení k otevření. Poněvadž o trzích nejednou dochází k hádce, rvě ba i k vraždě, má také rathous (radnice) své znamení: proto při trvání jarmarku ozbrojená ruka s mečem na vrata rathúzu se týčí, aby každý si připamatoval, co svádě a pranici náleží a tudíž se těch a takových věci nedopouštěl…".
Městských čtvrtí bylo celkem 6; kolem náměstí 4 a za hřbitovem 2. Největší byla od Rybnické ulice k Nežárecké bráně, přerušená jen příjezdem ke hradu (dnešní Dobrovského ul.) vedoucí po dřevěné zastřešené lávce. Koně a jezdci přijížděli k hradu po mostě přes Nežárku (Teplý 1929, 93-94).
Přestože se lidé stahovali spíše do města, vznikala další předměstí. L. Jirásko (bez data, 104-105) tak uvádí například nově vzniknuvší osadu sv. Václava s kostelíkem severozápadně od města a čtvrť Podvrší, lokalizovanou u Nežárské brány (obr. 1). Nedaleko Podvrší se pak nacházela čtvrť Koželužská a severně od města vznikalo postupně výstavné Nové město. Zde měl své centrum cech hradeckých soukeníků, doložený již roku 1380 listinou provinciála řádu minoritů, udělující plnou účast rodinám cechu na všech duchovních dobrech (Psíková 1993, 105).
Fr. Teplý (192, 94, 130-132) uvádí bez bližšího časového určení ještě krejčí, ševce, kožešníky, koželuhy (poslední tři sídlili u Nežárecké brány), kováře (Kovářská ul.- dnes Panská), zámečníky, koláře, truhláře (tesaře), hrnčíře, nožíře, mečíře a platnéře, provazníky, kameníky, rybáky, síťaře a zedníky. Taktéž se zmiňuje o dalších pomístních názvech a zajímavostech: rynk (pro náměstí), chlebnice, stanoviště či stání (řemeslnické prodejní boudy), městská váha, masnice, okrsek kostelní, Zákostelčí, Židovny, domky střelčí na příkopech, U kláštera, V solní bráně, Nad vodou (JV- část města), z ulic Nežárská, Janská, Mezibranská, v kútě krejčích, v kútě nademlejnském.
Týž autor uvádí i vzmáhající se rodiny či přímo boháče: Dačického, Bališe, Svaty, rodinu Kadoltů, rod z Červeného domu, Jana Domašínského, Pěněnského, Petra Kadu (Kadalici), Dida Moravčice, řezníky Svachy, Róta z Lásenice a Róta z Dírného (Teplý 1929, 135-136).
Nadále zde působily i židovské rodiny, přičemž Fr. Teplý uvažuje i o výstavbě synagogy v průběhu námi probíraného století (obr. 2.).
Obr. 2. Synagoga v severozápadní části města dnes. Foto autor
Vzmáhající se kacířství v této části království byla pravděpodobně i jednou z příčin příchodu druhého církevního řádu minoritů (po německých rytířích). Působení řádu ve městě nám jistě dokládá listinný materiál mezi lety 1335 - 1342, ale historici ho většinou kladou do dvacátých let 14. věku (např. Jirásko 1993a, 10). Kolem roku 1342 pravděpodobně dostávají do správy kostel sv. Jana Křtitele (obr. 3.), jehož stavbu dokončují (za finančních injekcí panstva a měšťanů) a zahajují stavbu na něj navazujícího kláštera. Práce na této stavbě šla rychle, neboť každý, kdo přispěl ať už prací či obnosem na jeho výstavbě obdržel jisté odpustky.
Interiér kostela zdobí nástěnné malby z doby kolem poloviny 14. století vyobrazující 12 apoštolů, Zvěstování P. Marie a donátory. Taktéž zde začal vznikat christologický cyklus (dokončen v 15. stol.) s nejlépe dochovanými scénami Narození a Ukřižování Páně.
Vraťme se však ještě k místním heretikům. Ti zde pravděpodobně sídlili již k roku 1315. Hradecká vrchnost je zpočátku nechávala být pro kolonizační zisky, ovšem po té, co se valdenské učení rozšířilo po celém kraji, na ně byli povoláni klášterníci (církevní nápravce).
Obr. 3. Kostel sv. Jana Křtitele s přilehlým klášterem. Foto autor
Tato snaha však nenašla naplnění, a proto Oldřich z Hradce povolal inkvizitora Havla z Hradce. Přes veškerou Havlovu snahu opět nebylo dosaženo vymýcení hereze (ač se prý díky jeho "zuřivosti" brzy nedostávalo místa ve vězení). Proto vyhlásil bulou Benedikt II. z 6. března 1340 1. křížovou výpravu do Čech. Tažení opět nedosáhlo kýženého cíle a hned následujícího roku byl při vzpouře poničen Oldřichův hrad (pravděpodobně i město) a vypálena spousta okolních vesnic.Tyto události urychlili výstavbu městského opevnění (více na tomto webu v článku Fortifikace Jindřichova Hradce ve 14. století). Hereze tak přežívala do dalších století (Jirásko 1993a, 10-11; Teplý 102-108).
Po polovině 14. století (Fr. Teplý uvažuje o době 1380-1397) počala na nejvyšším místě města stavba nového farního kostela (obr. 1., světle modře č. 2). Jedná se o trojlodní stavbu s převýšenou hlavní lodí a dlouze polygonálně uzavřeným presbyteriem. Jeho čtverhranná věž sloužila jako obydlí hlásného. Ve správě ho měli Němečtí rytíři, kteří ho zasvětili své patronce Panně Marii (obr. 4.). Fundátorem byl Heřman z Hradce (obr. 4. vpravo) spolu se svými bratry Oldřichem a Janem. Menší finanční injekce poskytl i měšťan Konrád se ženou Kačkou, Svach s Annou, taktéž měšťané a Jan, syn Puklinův. Stavitelem byl nejspíše Hanuš z Jindřichova Hradce (Jirásko bez data, 104-105; Teplý 1929, 117-118).
Obr. 4. Kostel nanebevzetí Panny Marie. Vpravo původní vstup se znakem Heřmana z Hradce. Foto autor
Roku 1399 počala stavba dalšího, již třetího špitálu s kaplí Navštívení Panny Marie (později sv. Alžběty), stojícího na Zarybnickém předměstí (obr. 1., světle modře č. 3; obr. 5.). Založil ho opět Heřman a Jan mladší z Hradce se spoluúčastí měšťanů, kteří ho roku 1405 přijímají do své správy věnují mu všechny výnosy z osady Dolního Skrýchova. Špitál poukazuje na demografický růst a prohlubující se sociální diferenciaci obyvatel města (Jirásko 1993a, 12-13; Teplý 1929, 146-148).
Obr. 5. Špitál pro chudé. Foto autor
Ze dne 25. 7. 1389 máme doložené první psané privilegium od Jindřicha III. z Hradce, v němž se vrchnost zříká práva odúmrti a dovoluje všem obyvatelům právo svobodného nakládání s movitým i nemovitým majetkem, svobodu pohybu a trvalou výši městských úroků. Píše: "…Každý měšťan může za živa nebo na smrtelné posteli naložiti bez jakékoli překážky se svým jměním, movitým i nemovitým, jak mu libo. Kdyžby některý člověk z města ušel, má jeho jmění 13 neděl zůstávati nedotčeno, kdyby se snad vrátil po uplynutí té lhůty má se poříditi inventář, provolati (na rynku veřejně a v sousedních městech), zdaliž by se k pořízení dostavil, když ale nikoli milostivosti nehledá, jeho statek bez veškeré lhůty a soudu připadne vrchnosti.
Na těchto obou právech mají místi nároky ti, kteří z Páně dílu bydlejí v ohradě města, ať už mají své statečky a dědictví uvnitř zdí nebo za nimi vně města, ať ustavení nová nebo stará, postavená nebo teprve budoucně zřízená, kteří královské berně platí pánu gruntovní činži, jež má beze změny dále trvati čtyřikráte (o suchých dnech) do roka odvádějí a také pomocí mu přispívají, když dětem shání věno, anebo jinak příspěvku na nich žádá. Zvláště poroučí pán, aby židé ze svých domů platili činži a dávky, jak až doposud; leč hořejších privilegií jsou neschopní. Platí než měšťanům, jich budoucím. K pergamenu přivěsili na věčnou paměť všeho pečeti vedle Jindřichovy Heřman z Hradce, strýc, Jan a Jindřich z Rožmberka na den sv. Jakuba, jednoho ze dvanácti sv. apoštolů." (Teplý 1929, 143).
Koncem 14. století se již předpokládá vznik radnice (Jirásko 1993a, 11-12).
Závěrem se zaměříme na vrchnost. Nemůžeme na tomto místě nezmínit rozsáhlý nástěnný obrazový cyklus nazývaný Svatojiřská legenda z roku 1338 (obr. 6.).
Obr. 6. Svatojiřská legenda, Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci. Foto vypůjčeno z
http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/fotogalerie/interiery/


K vidění je zde obsáhlá erbovní galerie mj. těchto rodů: z Velhartic, ze Lnář, Krajířové z Krajku, Drslavice rodu Ryžmberského, z Březnice, z Častolovic, z Potštejna a Litic, Zajíců nebo Šelemberků, Ronovců, ze Stráže a z Ústí, z Hradce, z Velešína, z Vartenberka, Bavorové ze Strakonic, z Cimburka, z Onšova, ze Šternberka a další. Cyklus zachycuje život sv. Jiří, ale i Oldřicha z Hradce v mládí jako správného křesťanského rytíře. V okolních textech se můžeme dočíst, že vše vymaloval jakýsi Václav a že roku 1331 bylo v hradecké pevnosti 16 metacích praků (Tichý 1929, 104-105).
Mezi léty 1349-1389 dochází po smrti Oldřicha III. k rozdělení dosud celistvého majetku mezi jeho čtyři syny. Samotný Hradec byl pak na půl rozdělen mezi bratry Jindřicha II. a Heřmana.
Celkovou úroveň dvorské rytířské kultury na hradeckém sídle dokresluje fakt, že zde působilo několik básníků a pěvců vč. Ulricha von Lichtenstein (k tomu více Fürbach 1993).
Čtrnácté století se vskutku stalo zlatým časem v dějinách města. Ve století následujícím pokračoval vývoj plynule a ani husitské bouře ho výrazněji nezbrzdily.
Obr. 7. Pohled přes Vajgar na městské centrum. Vlevo kostel Nanebevzetí Panny Marie,
uprostřed části zachovalých hradeb, vpravo Kostel sv. Jana Křtitele s přilehlým
klášterem. Foto autor
Použitá literatura
Břicháček, Pavel 1993: Svědectví archeologie. In: Jindřichův Hradec 1293 - 1993. 700. výročí města Jindřichova Hradce, 43-56, České Budějovice
Burian, Vladislav 1999: Nástin archeologických výzkumů na náměstí Míru v Jindřichově Hradci v letech 1990 až 1999. In: Jindřichohradecký vlastivědný sborník, 1-21, Jindřichův Hradec
Fürbach, František 1993: Literatura na dvoře Pánů z Hradce v 1. polovině 14. století. In: Jindřichův Hradec 1293 - 1993. 700. výročí města Jindřichova Hradce, 43-56, České Budějovice
Jirásko, Luděk (bez data): Jindřichův Hradec a okolí - příroda, dějiny, umělecké památky. In: Jindřichův Hradec & okolí, 97-118 Liberec
Jirásko, Luděk 1976: Ke kolonizaci jihovýchodních Čech v předhusitském období, Jihočeský sborník historický XLV, 14- 25
Jirásko, Luděk 1978: K dějinám Jindřichova Hradce v předhusitském období, Jihočeský sborník Historický XLVII/2-4, 77-96
Jirásko, Luděk 1993a: Historický kalendář Jindřichova Hradce. In: Jindřichův Hradec 1293 - 1993. 700. výročí města Jindřichova Hradce, 9-42, České Budějovice
Psíková, Jiřina 1993: Řemesla a cechy. In: Jindřichův Hradec 1293 - 1993. 700. výročí města Jindřichova Hradce, 43-56, České Budějovice
Teplý, František 1927: Dějiny města Jindřichova Hradce. Dílu I. svazek 1., Jindřichův Hradec
 


Komentáře

Zobrazit vše (411)
Zobrazit starší komentáře

401 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 2:31 | Reagovat

cost of viagra 2013

402 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 2:36 | Reagovat

where to buy viagra for cheap

403 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 7:25 | Reagovat

viagra overdose 200mg

404 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 8:49 | Reagovat

viagra running

405 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 9:52 | Reagovat

i recommend viagra from canada

406 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 10:44 | Reagovat

buy viagra manhattan

407 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 12:39 | Reagovat

prescription en ligne viagra

408 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 13:31 | Reagovat

be is japan

409 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 13:34 | Reagovat

try it real viagra

410 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 14:30 | Reagovat

comprare online viagra

411 Rannevcoext Rannevcoext | E-mail | Web | 23. prosince 2018 v 14:45 | Reagovat

viagra quanto costa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama