5. září 2010 v 23:46 | Pavel Macků
|
Vesnice se zakládaly poblíž vodních toků, ve vhodných polohách pro zemědělství a pastvu (ačkoli byly, vzhledem k nedostatku, osídlovány i polohy ve vyšších nadmořských výškách s horšími podmínkami). Vsi patřívaly šlechtě, duchovenstvu a později patriciátu, kterým byli vesničané povinovány určitými službami a platbami (maso, med, obilí aj.). Tvrze majitelů pak často stály v blízkosti či přímo uvnitř vsí obklopené hospodářskými dvory. V průběhu středověku mnoho vesnic i zaniklo a bylo opuštěno (z ekonomických, válečných, klimatických aj. důvodů).
Venkov byl domovem většiny lidí tehdejšího světa. I zde bychom našli rozvrstvenou společnost, která se odvozovala od majetku každého jedince. Vedle nemajetných bezzemků (čeledi) bychom zde našli přes pololáníky, láníky i nejmajetnější vesničany - rychtáře (obvykle vlastníci mlýnů apod.).
Život prostých lidí byl uzavřený v lineárním (do posledního soudu) a cyklickém (střídání ročních dob, dne a noci) vnímání světa. Denní náplň zahrnovala převážně pracovní úkony v oblasti zemědělství a pastevectví, ale i výrobě potřebných nástrojů a volné zábavy. Na všech úkonech se podílel každý schopný člen rodiny vč. dětí.
Prezentovaný vesničan je zachycený při práci v parném létě. Je oblečen do spodního prádla ze lněných bruchů (trenýrek), lněných punčochových nohavic uvazovaným k malému pásku či šňůrce na bruchách, spodní lněné košili a svrchní tunice, opět ze lnu (pozn. autora: rozparek na bocích mám jistě doložený až k 1. pol. 15. stol.). Hlavu kryje lněná čepička typu coif a slaměný klobouk, doplňky tvoří drobný nožík v kožené pochvičce a sekera zavěšené na koženém pásku. Oběd (chleba a kousek sýra) má náš vesničan schované v látkové pleně uložené v chlebníku z pevnějšího lnu. Na nohou nosí obyčejné kožené boty obrácené stehem dovnitř.
Vyobrazení vesničanů v dobových pramenech:
Zhora zleva:
Petrus Comestor, Bible historiale, Den Haag, MMW, 10 B 23, 156v
Great Bible (British Library MS Ro al 1 E. IX, fol. 62v), c. 1405-1415
Tacuinum Sanitatis, 1390-1400 (fol. 46v)
Velislavova bible, 1340, 118v
Bruchy
(Bible historial, 1372, fol. 355v):
Nohavice
Tacuinum Sanitatis (BNF 1673, fol. 95), c. 1390-1400
Čepka (coif)
Petrus Comestor, Bible, Den Haag, MMW, 10 B 23 157v
Chlebník/taška
Slavětín, nástěnná malba cca 4. 1/4 14. stol.
Svrchní oděv:
Pozn. autora:
rozparek na bocích jsem dohledal jistě k 1. pol. 15. stol. Jak patrno z prezentovaných iluminací, délka tuniky (i bruchů) se v průběhu 14. století zkracovala. Je proto při rekonstrukci oděvu vycházet z toho předpokladu.
Žánrové obrázky:
Doporučená základní literatura ke vsím napříč středověkem (zde citace dalších prací):
Beranová, M. 1975: Zemědělská výroba v 11. - 14. století na území Československa. Studie
Archeologického ústavu ČSAV v Brně. Praha
Belcredi, L. 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno
Chotěbor, P. - Smetánka, Z. 1985: Panské dvory na české středověké vesnici. Archaeologia
historica 10, 47-56
Měchurová, Z. 1997: Konůvky - zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Studie
Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Brno
Nekuda, R. 2002: Zemědělská usedlost ve středověké vesnici na Moravě. Brno
Nekuda, R. - Nekuda, V. 1997: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves. Dům a dvůr ve
středověké vesnici. Brno
Nekuda, V. 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno
Nekuda, V. 1986: Sociální skladba středověké vesnice a její odraz v architektuře.
Archaeologia historica 11, 387-393
Nekuda, V. 2007: Středověká vesnice na Moravě. Brno
Petráň, J. a kol. 1985: Dějiny hmotné kultury I, II. Praha
Smetánka, Z. 1985: K ikonografii středověké vesnice. Archeologické rozhledy XXXVII, 319-
324
Smetánka, Z. 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha
Smetánka, Z. 1992: Legenda o Ostojovi. Archeologie obyčejného života v raně středověkých
Čechách. Praha
Omlouvám se za "rozházené" obrázky, ale automatické formátování neumím obejít :)
Autor