Kostel sv. Jana Křtitele a přilehlý minoritský klášter, Jindřichův Hradec

23. května 2013 v 21:34 | Pavel Macků |  Jindřichův Hradec

Kostel byl stavěn na místě starší románské svatyně někdy po polovině 13. století. Jeho stavba se sestávala z mnoha stavebních úprav trvajících téměř dvě stě let.
Od původního konceptu trojlodní baziliky bylo upuštěno a nakonec vzniklo dvojlodí, bez severní postranní lodi.
Kolem roku 1320 dostává k užívání ještě nedokončenou stavbu řád minoritů, kteří jí do poloviny století dokončují. Za nich vzniká rozsáhlý cyklus nástěnných maleb, dochovaný neúplně dodnes. Nejstarší fresky jsou k vidění v kněžišti (presbytáři),. Nejrozsáhlejší část je však dochována v hlavní lodi a zobrazují postavy apoštolů a Zvěstování nacházející se okolo kružbových oken a triumfálního oblouku. Vyobrazeny jsou zde i různé "obludky" ve formě člověka-zvířete, či různě deformovaných postaviček (obří hlava na nohách atd.). Právě tyto fresky byly částečně narušeny již v 15. století, kdy bylo původně plochostropé uzavření lodi nahrazeno hvězdovou klenbou.
V šedesátých letech 14. století vznikla kaple sv. Mikuláše, kam se vstupuje z jižní stěny presbyteria. Tato je považována za předchůdce jihočeských dvoulodních kostelů, díky menšímu presbyteriu na východní straně a středovému sloupu dělící pomyslně plochu na dvě části.
Koncem šedesátých let (1369) byl na výstavbu křížové chodby (ambitu) najat mistr Mikuláš a Ondřej, kteří stavěli i klášter v Třeboni. Ti vystavěli východní stranu ambitu a klášterní kapitulní síň zaklenutou na středový sloup (dnes Soukenická kaple). Později, až do konce 15. století vznikají zbylé části křížové chodby a dodnes zde nacházíme nástěnné malby ze 14.-16. století, stejně jako erbovní a antropomorfní konzoly a klenáky žeber klenby.
V 15. století vznikají další fresky v hlavní i jižní lodi a již výše popsaná přestavba plotu. Na freskách vidíme například klanění Tří králů, evangelisty zastoupené jejich znameními či kazatele.
Od roku 1564 vzniká při klášteře budova špitálu, tvořená dvěma dvojlodními sály jako odškodnění Jáchyma z Hradce minoritům.
Poslední zásadní stavbou v klášterním komplexu bylo budování špitální barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie z let 1771-1778.
Komplex je dnes v držení a zároveň sídlem Muzea Jindřichohradecka.

Vzhledem k významu kostela se k němu ještě vrátíme v podrobnějším článku o interiérech a rozboru nástěnných maleb.

Obsáhlou fotogalerii najdete zde:

Obr. 1 - zjednodušený půdorys kostela a kláštera


Obr. 2 - komplex z východu od rybníku Vajgar


Obr. 3 - kostel od jihozápadu, dobře patrný je původní bazilikální záměr


Obr. 4 - gotický ústupkový portál v jižní lodi


Obr. 5 - vrchol vítězného oblouku s malbou ze 14. století a vzdadu klenba kněžiště (15. stol.)


Obr. 6 - "Zde je náhrobek pana ... Bernarda z Urbanče..."


Obr. 7 - freska ze 14. století narušená klenbou ze století patnáctého


Obr. 8 - něco podobného o kousek dál


Obr. 9 - sedile z 13. století a freska z doby před rokem 1350


Obr. 10 - klenba jižní lodi


Obr. 11 - evangelisté namalovaní v 15. století


Obr. 12 - Klanění Tří králů, 15. století


Obr. 13 - detail z fresky, 15. století









 


Komentáře

1 henrion henrion | Web | 22. června 2015 v 17:37 | Reagovat

nova sms pujcka :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama