Pfaffenschlag - zaniklá středověká ves u Slavonic

24. července 2013 v 16:39 | Pavel Macků |  archeologie, historie
Konečně se dostáváme k článku, který byl plánován zvěřejnit už před lety mezi prvními. Jedná se o můj první referát ještě jako mladého studentíka, čili musíte počítat, že jde o nekriticky příjímaný (ano občas i přepsaný) text monografie od Vladimíra Nekudy - Pfaffenschlag, zaniklá středověká ves u Slavonic. Jednalo se o první systematicky zkoumanou lokalitu ZSV na našem území, která rozproudila zájem o tuto problematiku. Proto se lze povznést nad některá minimálně diskutabilní témata, jako například rekonstrukce stavení, dymníky, nebo nepřesná datace starší osady v místě.
Přesto jsem dnes text původního referátu neupravoval, pouze jsem doplnil fotografie.
Teď už ale k tomu hlavnímu:

Systematický výzkum zaniklé středověké vesnice (ZSV) Pfaffenschlag probíhal po dvanáct let, vedený oddělením historické archeologie Moravského muzea v Brně. Byl získán půdorys celé vesnice s množstvím původního materiálu, zejména keramických a železných výrobků. Cílem výzkumu, krom získání nálezů z prostředí středověké vesnice a zjištění vlastního sídla, bylo osvětlení vývoje osídlení horního toku Moravské Dyje.
Podle rozboru přírodních podmínek lze hodnotit zaniklý Pfaffenschlag jako osadu více méně podhorského rázu, v poměrně drsné poloze (horní okraj jedlo-bukového stupně), s nepříliš velkou výměrou orné půdy a bez přebytku luk, zato s dostatkem málo kvalitních pastvin. Živinami chudá a kyselá půda umožňovala pěstování jen málo náročných plodin jako je žito, pšenice, oves, pohanka s nízkými výnosy, takže je třeba přičíst zvýšený význam chovu dobytka, což polyanalytický rozbor také potvrdil.
Sídelní objekty středověké vesnice měly kamenné půdorysy většinou dobře zachovány, zatímco čitelnost dalších sídlištních objektů zejména ze starší fáze osídlení byla v písčité půdě již obtížná. Přesto se podařilo pomocí sond zjistit i stratigrafii vertikální a tím i důležitý poznatek, že středověká ves nebyla založena na "zeleném drnu", ale na místě v minulosti osídleném. Vesnice zanikla požárem, soudě dle zuhelnatělého dřeva ve všech objektech.
Nálezový soubor ze starší fáze osídlení představuje 483 kusů keramiky a jeden kamenný přeslen. Výzkumem středověké vesnice bylo získáno 11 321 kusů keramiky, 227 předmětů železných, 4 předměty bronzové, 1 cínový a 19 nástrojů kamenných. Na celém sídlišti bylo nalezeno velmi málo zvířecích kostí. Předměty z organických látek (dřevo, kůže, textil) zcela chybějí. Zuhelnatělé dřevo bylo nalezeno ve všech sídelních objektech.

Starší sídliště
Při výzkumu středověké vesnice bylo objeveno 78 archeologických objektů, patřících do starší fáze osídlení. Mezi číslované objekty (č. 1-78) byly zahrnuty i kůlové jámy, které, jak ukázal další výzkum, byly většinou součástí obytných nebo hospodářských staveb, takže počet objevených sídlištních objektů je 19.

Z typologického hlediska lze zjištěné objekty rozdělit na zahloubené a nadzemní. Podle účelu je možno objekty roztřídit na příbytky, zbytky příbytků, ohniště, zásobní jámy a kůlové jámy. Vedle stratigrafické situace je nám důležitou oprou také keramika z uvedených objektů, kterou možno rámcově označit jako mladohradištní (950-1200). Konečně i způsob stavby a použitý stavební materiál v mladším sídlišti se zásadně liší od staveb sídliště staršího.
Stopy starší osady byly zachyceny na různých místech, zejména však na pravém břehu potoka. Nejlépe byly zachovány pod základy domů středověké vesnice, neboť ty je prakticky uchránily před dalšími zásahy a úplným zničením. Ze sídelních objektů bylo zachyceno sedm chat. U čtyř byl zjištěn celý půdorys, zatímco u dalších tří jen jeho část. Sídlištní objekty představují ponejvíce zásobní jámy, ohniště, kůlové jámy a drobnější zahloubeniny. Starší osídlení nebylo zkoumáno systematicky, nýbrž jen v souvislosti stratigrafického objasnění jednotlivých domů středověké vesnice.
I když poznatky o starší osadě nejsou úplné, přece se podařilo zachytit 19 objektů, které jsou důležitým podkladem pro rekonstrukci staršího osídlení. Na prvním místě je třeba se zmínit o objektech obytných.
Na základě objevených půdorysů možno říci, že slovanské obyvatelstvo bydlilo zde v jednoprostorových příbytcích čtvercového nebo téměř čtvercového půdorysu o průměrné ploše 23,7m2. Podlahy všech příbytků byly mírně zahloubeny do rostlého terénu v rozmezí 5-50 cm, nejčastěji kolem 30 cm. Další důležitou součástí příbytků byly kůlové jámy, téměř pravidelně rozmístěné uvnitř zahloubeného půdorysu jednak v rozích, jednak po obvodu půdorysu. Bez kůlových jam byl pouze objekt č. 31, jehož půdorys byl ze tří stran lemován plochými kameny, na nichž asi spočíval spodní věnec srubu. Rohy tohoto objektu svíraly pravý úhel, zatímco u ostatních obydlí byly rohy zaoblené. Ze zaoblených rohů lze uvažovat o tom, že stěny byly vypleteny proutím a omazány. Podle profilů zachovaných ve zlomcích mazanice z objektu 31 lze uvažovat také o tom, že stěny mohly být sroubeny z kulatiny a omazány. Popsané půdorysy obytných objektů představují tedy dva typy: částečně zahloubená obydlí s konstrukcí kůlovou a jeden zahloubený objekt s konstrukcí srubovou.
K nejdůležitějšímu vybavení obytných objektů patřila otopná zařízení. Ta byla ve všech obydlích v jednom z rohů. I když se vchod do jednotlivých chat nedal zjistit, zdá se, že byla ohniště umístěna proti vchodu. Všechna zjištěná ohniště patří k nejjednodušším typům otopných zařízení budovaných buď na úrovni, nebo zahloubených. Ohniště na úrovni byla podle vnější úpravy jednak prostá, jednak vyložená kameny, nebo kameny obložená.
K obytným objektům patřily ještě také stavby hospodářské: 8 zásobních jam, část zemnice a část kruhové stavby.
Existence staršího sídliště byla pravděpodobně spjata s farním kostelem ve Slavonicích. Jedná se o kostel sv. Jana Křtitele na dnešním předměstí, jenž je románského původu. Původní název vesnice mohl být Popice, Popovice nebo i Kněžice.
Nálezový soubor ze všech objektů čítá 483 střepů z různých nádob. Vzhledem k tomu, že celý soubor byl vyroben z jednotného materiálu, pro nějž je charakteristická bohatá příměs tuhy, lze hodnotit keramické nálezy jako celek. Také po stránce technologické byl výrobní postup všem nádobám společný. Byly vyrobeny nálepovou technikou a obtáčeny na hrnčířském kruhu. Barva povrchu i lomu je většině případů černá nebo černohnědá (zhruba 75%). Menší část nádob a hlavně nádoby zásobnicové měly povrchový nátěr vypálený do hnědé, červenohnědé a hnědočerné barvy. V několika případech se tuha ve hmotě výrazně třpytí.
Celý soubor je zachován jen ve zlomcích, z nichž více než 80% připadá na hrnce, zbytek pak na zásobnice, misky, pekáče a přesleny. Z větších okrajových střepů vyplývá, že v převaze byly hrnce kulovité a soudkovité.



Středověká ves

Domy a jejich konstrukce
Vedle šestnácti domů byly odkryty i hospodářské objekty a dvory, které nám spolu s domem dávají představu o vzhledu a složení středověké zemědělské usedlosti.


Hypotetická rekonstrukce vsi v Městskému muzeu Slavonice.

Základní stavební materiál tvořil kámen a dřevo. Dobře zachovalé základové zdivo bylo stavěno z hrubě opracovaných kamenů kladených na hlínu.

Stavení VII/65 dnes.

Šíře základů u všech sídelních objektů se pohybuje v rozmezí 70-80 cm, což se v podstatě shoduje i se současnou stavební normou. Výše dochovaného zdiva byla různá, až do výše 200 cm.

Na základě půdorysů bylo možno domy v Pfaffenschlagu rozdělit do tří skupin: domy trojdílné, domy dvojdílné a domy s atypickým půdorysem. Podle vnitřního členění možno rozlišit tři druhy trojdílných půdorysů: s pěti místnostmi, s šesti místnostmi a se sedmi místnostmi. Ve středověké vsi bylo rozlišeno 10 domů trojdílných, 5 domů dvojdílných a jeden mlýn.
Shrneme-li poznatky o půdorysech objevených domů, pak z nich vyplývá, že typ domu byl závislý na sociálně ekonomickém postavení vlastníka.


Otopná zařízení
Máme doklady existence obou forem otopných zařízení - pece i otevřeného ohniště. Ve všech objevených domech se otopné zařízení nacházelo v jizbě, v ojedinělých případech též v komoře. Pec byla ve všech domech umístěna u stěny v rohu. Způsob její konstrukce byl jednotný. Dno bylo vyloženo z pečlivě urovnaných kamenů, převážně křemenů, a vymazáno jílovitou hlínou. Ohniště bylo vyvýšené a umístěné před ústím pece. I ono mělo dno vymazané, nebo spočívalo na velikém plochém kameni. Po stranách bylo ohniště ohraničeno rovněž většími plochými kameny, postavenými na hranu. Zařízení pro odvod kouře zjištěno nebylo.

Sklepy a podzemní chodby
Součástí některých domů (II/62, III/63, V/64, VII/65 a KVI/65) byly malé sklípky nebo delší chodby, tzv. lochy (v domech IX/66 a XI/67). Plocha sklepů se pohybovala v rozmezí 1,4-8,4 m2. Vlastní sklepní prostor byl budován v rostlém terénu mimo půdorys domu, ale vstup do něho byl uvnitř domu. Sklepy se skládaly z vlastní prostory vyhloubené ve zvětralé hornině a z chodby, kterou byly napojeny na dům.

Hospodářské stavby a dvory
U některých domů byly výzkumem zjištěny půdorysy přístaveb hospodářského charakteru. Nejdůležitější budovy sloužící hospodářským účelům byly chlévy. Napojovaly se většinou přímo na dům ve směru podélné osy. Prostornější chlévy sloužily jistě pro koně a hovězí dobytek, zatímco užší chlévy byly určeny asi pro ovce.

Rozbor nálezů

Keramika
Nálezový soubor keramiky ze středověkého Pfaffenschlagu představuje 11 321 inventárních čísel a obsahuje především střepový materiál. Celých nádob bylo nalezeno 7, zrekonstruováno bylo 11 a 20 poklic. Mezi nálezy z jednotlivých domů nejsou podstatné rozdíly. S dobou zániku vesnice lze spojit střepy z obytných místností v destrukční vrstvě nad výmazem. Keramika z prostorů mezi jednotlivými domy se nahromadila za celou dobu života vesnice. Pro vznik středověké vesnice jsou důležité zlomky nádob pocházející z vrstvy pod výmazem podlah.
Keramický soubor nám tedy představuje ve značné míře hrnčířskou výrobu ze 14. A zejména první čtvrtiny 15. Století. Hrnčířská dílna nebyla v Pfaffenschlagu zjištěna. Je proto více pravděpodobné, že obyvatelé této vesnice nakupovali hrnčířské výrobky v blízkých slavonicích, kde jsou hrnčířské dílny doloženy v polovině 15. století i písemně.
Podle materiálu možno keramiku rozdělit na tři skupiny:
1) Nejvíce keramiky bylo vyrobeno ze středně hrubého materiálu (78%). Jako ostřiva byl používán písek a jen v malé míře také slída (4%).
2) Keramika z hrubé hmoty (ostřivo větší než 5 mm). Jako ostřivo se vyskytuje tuha a hrubší písek. Do této skupiny patří všechny zásobnice.
3) Keramika z jemného materiálu tvořená jemně plavenou hlínou ostřenou jemným pískem.

Barva keramiky je závislá na způsobu vypálení. Nejčastější je barva šedá, která se vyskytuje v různých odstínech, od světlé až po tmavošedou, modrošedou nebo černošedou. Keramika s tímto zbarvením představuje téměř 60% nálezů. Velmi malý počet (44 ks) tmavošedé keramiky má kovově lesklý povrch.
Menší počet keramiky (685 ks - 6%) má růžné odstíny hnědé až hnědočervené barvy. Dvě procenta zaujímá keramika vypálená do cihlově červené barvy. U řady střepů je toto zbarvení výsledek až druhotného přepálení.
161 střepů má barvu světle béžovou. Materiál této skupiny má polevu na vnitřní straně. Keramika, jejíž povrchová barva je výsledkem technické úpravy povrchu činí 649 ks. Povrchový nátěr zjišťujeme zejména na střepech zásobnic, který byl vypálen do různých odstínů hnědě až hnědočervené barvy. Nejdokonalejší úpravu povrchu umožňuje poleva. Materiál, z něhož byla keramika opatřená polevou vyráběna, je jemně plavený, ostřený velmi jemným pískem, tvrdě vypálený převážně do terakotové barvy. Jen několik střepů má barvu cihlově červenou. Střepy pocházejí nejvíce z trojnožek, z hrnků s uchem, džbánků, láhve a dva střepy jsou také z kachle.
V nálezovém souboru jsou zastoupeny téměř všechny druhy keramiky.
Z technické keramiky je v nálezovém souboru 7 přeslenů, které svědčí o tom, že ve vesnici byla zpracovávána textilní vlákna (pravděpodobně len a konopí). Většina přeslenů byla zhotovena ze střepů nádob a jeden též z držadla poklice.
Kahany se svým tvarem podobají nízkým miskám se zataženým okrajem protaženým do otevřené výlevky.
Osamoceným nálezem je pokladnička. Má téměř kulovitý tvar s úzkým otvorem pro vhazování mincí. Pokladničky patří k poměrně vzácným nálezům.
Tři střepy z keramických nálezů pocházejí z kachlů.
Keramika stavební je v nálezovém souboru zastoupena převážně zlomky cihel, hřebenáčů, prejzů a dlaždic.
Keramika byla zdobena trojím způsobem: rytím, radélkem nebo kolkem a plasticky. Výzdoba malovaná nebyla zjištěna. Poměr mezi keramikou zdobenou a nezdobenou je v poměru 1:4.


Na 95 okrajových střepech hrncovitých nádob, na pěti střepech zásobnic, na jednom okraji misky a na držadle poklice jsou doloženy značky, a to jak ryté, tak i vtlačené pomocí kolku nebo prstem hrnčíře.

Železné předměty
Železné předměty představují soubor 231 kusů a jsou velmi pravděpodobně jen malým pozůstatkem z celkového vybavení vesnice. Skutečnost, že jich nalézáme málo svědčí o tom, že měly větší cenu než např. keramika a že po zániku byly cennější předměty odneseny.
Železné předměty lze funkčně rozdělit do šesti skupin:
1) Zemědělské nářadí a nástroje
2) Výstroj koně a jezdce
3) Řemeslnické nástroje
4) Drobné předměty
5) Stavební vybavení
6) Zbraně

Ad 1) do této skupiny patří 59 předmětu, tj. 26% celkové počtu všech železných předmětů. Nejdůležitějšími nálezy jsou 5 radlic symatrických a 1 asymetrická.
Ad 2) vybavení potahů, jako uzdy, podkovy, hřebla a kování vozů. Monožství nalezených koňských podkov svědčí o tom, že kůň byl nejdůležitějším inventářem poddanské usedlosti. Ve zlomcích zachováno 22 podkov, 3 jsou celé. Vzájemně se liší velikostí i počtem otvorů pro podkováky
Ad 3) nebozez, dláto, klíny, lopatka, kladivo
Ad 4) spony, přezky, nože, objímky, háky, kroužky
Ad 5) hřeby, skoby, petlice, zámky, očka s trnem, klíče, závěsy, kování
Ad 6) šipky, pancíř, napínák, tesáky

Chov domácích zvířat - kosti
Nálezový soubor čítá jen 78 kostí. Nejvíce kostí patřilo hovězímu dobytku (11), koním (6), ovcím (2) a zajíci (1). 54 kostí bylo neurčitelných.

Závěr
Výzkum Pfaffenschlagu byl vybrán vědomě, aby bylo možno osvětlit vývoj osídlení na horním toku Moravské Dyje. Výzkum jasně prokázal, že ani vlna středověké kolonizace, prováděná německými lokátory z Rakous, nepřinesla převratné změny, ale v celé hmotné kultuře navazovala na prvky a tradice slovanské. Nemohlo tedy být ani obyvatelstvo středověkého Pfaffenschlagu jen národnosti německé, ale nejvýše smíšené.
Středověká vesnice nebyla vybudována na zeleném drnu, ale na lokalitě se starším slovanským osídlením. Zatímco bylo ve starší osadě v převaze obilnářství, pěstovali obyvatelé středověké vesnice vedle obilí také ve větším míře dobytek. Umožňoval jim to především dostatek pastvin, které spolu s lukami zabíraly 1/3 katastru.
Bezprostřední příčinou zániku vesnice byl požár.
Výzkum prokázal důležitost hmotných pramenů a jejich možnosti k osvětlení dějin středověké vesnice. Kromě nových poznatků k vývoji osídlení a k dějinám venkovského lidu přinesl archeologických výzkum hodnotný soubor původních předmětů, jimiž se značně obohatil sbírkový fond Moravského muzea.

Použitá literatura:

Nekuda, Vladimír 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic
 


Komentáře

1 quadral quadral | Web | 20. června 2015 v 23:45 | Reagovat

půjčka 20000 na 2 měsíce ;-)

2 inspections inspections | Web | 21. června 2015 v 2:36 | Reagovat

pujčky do 10 000 :-x

3 jnana jnana | Web | 22. června 2015 v 22:39 | Reagovat

podminky pujcky :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama